CO JE TO „PARTICIPATIVNÍ ROZPOČET“?
Kolik obcí již vyzkoušelo v ČR participativní rozpočet?
MAPA PARTICIPATIVNÍCH ROZPOČTŮ V ČESKÉ REPUBLICE
Příbram - Společně pro Příbram
Participativní rozpočet Kladno
Ústečané společně
Participativní rozpočet Jeseník
Participativní rozpočet Třebíč
Participativní rozpočet Vrbno pod Pradědem
Participativní rozpočet Husinec-Řez
Participativní rozpočet Halenkov
Participativní rozpočet Starý Plzenec
Participativní rozpočet Orlová
Participativní rozpočet Písek
Participativní rozpočet Krhová
Participativní rozpočet Slaný
Nápad pro Halenkov
Praha 7
Býčkovická stopa
Bušperk
Litomyšl
Praha-Suchdol
Praha 21
Beroun
České Budějovice
Mníšek pod Brdy - nápad pro Mníšek
Nymburk
Tábor
Moravská Třebová - Tvoříme Moravskou Třebovou
Chrudim
Blansko - Společně pro Blansko
Participativní rozpočet Hranice na Moravě
Je to na Vás

Ve světě participativní rozpočet funguje
Participativní rozpočtování není ve světě žádná novinka, od roku 1989 se užívá v Brazílii a během posledních patnácti let se rozšířilo i do Evropy. Funguje již v 1 500 světových městech, z toho asi stovku participativně rozpočtujících obcí najdeme u našich polských sousedů (např. Varšava, Lodž).
Nejde o granty
Cílem participativního rozpočtu není jen přerozdělit určité množství peněz, nejde tedy o nově pojmenovaný grantový systém. Smyslem participativního rozpočtu je vtáhnout obyvatele do dialogu o utváření místa, kde žijí, ukázat lidem, jaké jsou možnosti obce i jak se mohou na tvoření města podílet, ale naučit radnice způsobu, jak občanům naslouchat a jak s nimi efektivně a konstruktivně komunikovat. Důležitou součástí participativního rozpočtu jsou veřejná setkání a debaty o návrzích, na nichž mohou vzniknout nové mezisousedské vztahy i příjemná konstruktivní atmosféra v obci.
Kolik to bude peněz?
Podoba procesu a výše částky rozdělované v participativním rozpočtu se liší město od města. Neplatí ale, že by participativ
ní rozpočet přinášel do rozpočtu obce nadbytečné výdaje – naopak. Ve dnes již legendárním brazilském Porto Alegre se participativní rozpočtování prosadilo právě ve chvíli, kdy se město ocitlo na pokraji krachu, a radnice oslovila občany, aby rozhodli o tom, co pokládají za nezbytné výdaje. V jihoamerických městech se nyní takto rozhoduje i o základních městských službách, a proto se často jedná i o desítky procent z celkového rozpočtu. Tomu pak odpovídá i struktura rozhodování – diskuze o navrhovaných projektech se rozvíjí v řadě tematických či oblastně zaměřených pracovních skupin, kterých se účastní velké množství obyvatel.
V Evropě je situace jiná. Rozhodování o strategických investicích do infrastruktury jsou stále na vedení měst a v participativním rozpočtu dávají prostor spíše kreativitě a nápadům obyvatel. Často jde o občanské projekty vedoucí k úpravám veřejných prostor a zeleně, ale i o „měkké“ projekty typu vzdělávání, slavností či sousedských setkávání.