CO JE TO „PARTICIPATIVNÍ ROZPOČET“?

Participativní rozpočet umožňuje, aby se občané zapojili do rozhodování o rozvoji své obce. Radnice vymezí část peněz z ročního rozpočtu, obyvatelé pak podávají návrhy, co by se za tyto peníze mělo ve městě v následujícím roce vylepšit. Při tvorbě těchto návrhů se obyvatelé za asistence města setkávají na lokálních, či tematických veřejných diskusích. Na nich diskutují o tom, co chtějí ve své obci změnit a jak.  Společné návrhy pak předkládají radnici k  posouzení z hlediska realizovatelnosti. Vyvrcholením je hlasování o tom, které návrhy obyvatel má obec realizovat.

 

Detailní statistiku o participativních rozpočtech v České republice za rok 2020 si můžete prohlédnout ZDE.

 

Již tolik obcí v ČR vyzkoušelo participativní rozpočet.

MAPA PARTICIPATIVNÍCH ROZPOČTŮ V ČESKÉ REPUBLICE

Praha 3 - participativní rozpočet

Nápad pro šestku

Moje osmička

Dáme na vás

Můj otisk v Dobřejkách

Tvoříme Děčín

Chýně- Participativní rozpočet

Společně pro klášterec

Můj nápad pro naše město - Krnov

Můj nápad pro naše město - Litoměřice

Žijeme zde spolu - náš rozpočet

Moje stopa

Čtrnáctka podle Vás

Participativní rozpočet Prahy 5

Investice na přání

Participativní rozpočet Kolovraty

Participativní rozpočet Slivenec

Společně pro Zbraslav

Radnice pro lidi – lidé pro obvod

Společně tvoříme jih

Zelená porubě

PRo Mnichovice

Nápad pro Opavu

Participativní rozpočet Rumburk

Překvapte Říčany

Participativní rozpočet Sadská

Investice na přání

Můj projekt pro Turnov

Aktivně pro Žďár

Tvořme Krumlov spolu

Tvoříme Zlín

Příbram - Společně pro Příbram

Participativní rozpočet Kladno

Prima nápad - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

Participativní rozpočet Havířov

Spolu za lepší 11 - Praha 11

Ústečané společně

Participativní rozpočet Jeseník

Projekty pro Nový Jičín

Participativní rozpočet Třebíč

Participativní rozpočet Vrbno pod Pradědem

Participativní rozpočet Husinec-Řez

Participativní rozpočet Hejnice

Participativní rozpočet Starý Plzenec

Stříbro - rozhodujme společně

Participativní rozpočet Orlová

Participativní rozpočet Písek

Participativní rozpočet Krhová

Participativní rozpočet Slaný

Tvoříme Jílsko

Středočeský kraj

Praha 15

Česká Lípa - Tvoříme město

Tvoříme Dobříš

Nápad pro Halenkov

Kopřivnice KO-Projekty

Praha 7

Tvoříme Znojmo

Beroun sobě

Brušperk

Mega nápady

Tvoříme Liberec

Litomyšl

Praha-Suchdol

Praha 21

Milion pro Prahu 22

Spolu

Hejbni Mostem!

Pečky

Vír

České Budějovice

Praha - Čakovice - Počítáme s Vámi

Mníšek pod Brdy - nápad pro Mníšek

Nymburk

Tábor

Moravská Třebová - Tvoříme Moravskou Třebovou

Lanškroun - Můj rozpočet

Chrudim

Tvoříme Golčův Jeníkov

Blansko - Společně pro Blansko

Participativní rozpočet Hranice na Moravě

Je to na Vás

Tvoříme Bílinu

Participativní rozpočet Bruntál

Nápady pro Břeclav

Participativní rozpočet Heřmanův Městec

Vylepšíme Hodonín

Participativní rozpočet Hustopeče

Chopte se Chotěboře

Společně tvoříme Chomutov

Participační rozpočet Jablonec nad Nisou

Participativní rozpočet Kostice

Tvoříme město společně

Tvoříme dvanáctku

Participativní rozpočet Praha 2

Participativní rozpočet Mladá Boleslav

Participativní rozpočet Mukařov

Participativní rozpočet Náměšť nad Oslavou

Zapoj se

Participativní rozpočet Ořechov

Tvoříme Břežany společně!

Participativní rozpočet Píšť

Rozhodněte sami

Tvoříme Prachatice

Participativní rozpočet Proseč

Rozhodněte sami Rakovník

Dobrý nápad

Tvoříme Tisou

Tvoříme Tišnov

Participativní rozpočet Týnec nad Sázavou

Participativní rozpočet Úholičky

Participativní rozpočet Úvaly

Tvoříme Veselí

Participativní rozpočet Vimperk

Pracujeme společně pro Zlatou

Participativní rozpočet Boskovice

Participativní rozpočet Bystřice nad Pernštějnem

Karviná

Participativní rozpočet Poděbrady

Participativní rozpočet Sedlčany

Participativní rozpočet Šumperk

Participativní rozpočet města Vsetín

Studénka

Moje Milotcice

Troja sobě

 

Detailní statistiku o participativních rozpočtech v České republice za rok 2019 si můžete prohlédnout ZDE.

 

Ve světě participativní rozpočet funguje

Participativní rozpočtování není ve světě žádná novinka, od roku 1989 se užívá v Brazílii a během posledních patnácti let se rozšířilo i do Evropy. Funguje již v 1 500 světových městech, z toho asi stovku participativně rozpočtujících obcí najdeme u našich polských sousedů (např. Varšava, Lodž).

 
Nejde o granty

Cílem participativního rozpočtu není jen přerozdělit určité množství peněz, nejde tedy o nově pojmenovaný grantový systém. Smyslem participativního rozpočtu je vtáhnout obyvatele do dialogu o utváření místa, kde žijí, ukázat lidem, jaké jsou možnosti obce i jak se mohou na tvoření města podílet, ale naučit radnice způsobu, jak občanům naslouchat a jak s nimi efektivně a konstruktivně komunikovat. Důležitou součástí participativního rozpočtu jsou veřejná setkání a debaty o návrzích, na nichž mohou vzniknout nové mezisousedské vztahy i příjemná konstruktivní atmosféra v obci.

Kolik to bude peněz?

Podoba procesu a výše částky rozdělované v participativním rozpočtu se liší město od města. Neplatí ale, že by participativ
ní rozpočet přinášel do rozpočtu obce nadbytečné výdaje – naopak. Ve dnes již legendárním brazilském Porto Alegre se participativní rozpočtování prosadilo právě ve chvíli, kdy se město ocitlo na pokraji krachu, a radnice oslovila občany, aby rozhodli o tom, co pokládají za nezbytné výdaje. V jihoamerických městech se nyní takto rozhoduje i o základních městských službách, a proto se často jedná i o desítky procent z celkového rozpočtu. Tomu pak odpovídá i struktura rozhodování – diskuze o navrhovaných projektech se rozvíjí v řadě tematických či oblastně zaměřených pracovních skupin, kterých se účastní velké množství obyvatel.

V Evropě je situace jiná. Rozhodování o strategických investicích do infrastruktury jsou stále na vedení měst a v participativním rozpočtu dávají prostor spíše kreativitě a nápadům obyvatel. Často jde o občanské projekty vedoucí k úpravám veřejných prostor a zeleně, ale i o „měkké“ projekty typu vzdělávání, slavností či sousedských setkávání.

6 DŮVODŮ PRO PARTICIPATIVNÍ ROZPOČET

Participativní rozpočet je úspěšný v zahraničí – jaké jsou důvody pro participativní rozpočet u nás?

 

  1. UMOŽŇUJE OBČANŮM SPOLUVYTVÁŘET BUDOUCÍ TVÁŘ OBCE.Obyvatelé vědí, co jim v obci schází a co potřebuje vylepšit a mohou se podílet na řešení.
  1. VRACÍ LIDEM DŮVĚRU V POLITIKY A VEŘEJNÝM ČINITELŮM UMOŽŇUJE EFEKTIVNĚ SPOLUPRACOVAT S OBČANY.Pokud mají lidé možnost zapojit se konstruktivně do debaty s radnicí, neupadají do skepse.
  1. JE STUDNICE NOVÝCH NÁPADŮ.Umožňuje využití kreativního potenciálu obyvatel.
  1. UKAZUJE, ŽE SPOLUPRÁCE MEZI RADNICEMI A OBČANY MŮŽE BÝT PLODNÁ.Aktivní občané získají vhled do fungování obce, radnice se naučí lépe s občany komunikovat a vycházet jim vstříc.
  1. OTEVÍRÁ CELOSPOLEČENSKÝ DIALOG O NEJPOTŘEBNĚJŠÍCH INVESTICÍCH A NEJLEPŠÍM VYUŽITÍ VEŘEJNÝCH PENĚZ.Přemýšlení o potřebách jednotlivých zájmových skupin i o rozvoji celé obce dává lidem příležitost k lepšímu uspořádání hodnotového žebříčku i vyšší sociální citlivosti.
  1. PROHLUBUJE VZTAH OBYVATEL K MÍSTU, KDE ŽIJÍ, A VYTVÁŘÍ ODPOVĚDNÉ NAKLÁDÁNÍ SE SPOLEČNÝMI STATKY.Aby se jakýkoli projekt uskutečnil, musí se s ním identifikovat dostatečně velká část komunity – a vědomí toho, že jsme rozhodli „my“, je i vědomím odpovědnosti za to, jak bude se společným majetkem nakládáno v budoucnosti.

 

NEJČASTĚJŠÍ OBAVY

Dlouhodobě spolupracujeme v zapojování veřejnosti do rozhodování českých radnic s místními obyvateli, politiky i úředníky. Víme tedy, že všichni mohou mít ze zavádění novinek do fungování obce obavy, a proto jsme na základě práce s účastníky workshopu participativního rozpočtování (konference Dobrá radnice 2015) sestavili seznam nejčastějších pádných námitek a obav ohledně zavádění participativního rozpočtování, na které zde odpovídáme.

 

TAKOVÁ NOVOTA NEMŮŽE FUNGOVAT.

Participativní rozpočet sklízí ve světě úspěchy už dlouho. Od roku 1989 se užívá v Jižní Americe a během posledních patnácti let se rozšířil i do Evropy – funguje ve 1 500 světových městech, z toho asi stovku participativně rozpočtujících obcí najdeme třeba i u našich polských sousedů (např. Varšava, Lodž). Participativní rozpočtování vyžaduje pečlivou přípravu ze strany radnic, pak ale může přinést příjemnou změnu společenské atmosféry i do českých obcí!

 

NEMÁ CENU PŘEDKLÁDAT PROJEKTY, POLITICI SI TO STEJNĚ ZAŘÍDÍ PODLE SVÉHO.

Pravidla participativního rozpočtu jsou jasná – radnice vymezí peníze, občané mohou navrhnout projekty, o kterých mohou debatovat na sousedských setkáních a o kterých později sami občané hlasují. Radnice v průběhu pouze kontroluje realizovatelnost návrhů (např. zda se jedná o obecní pozemky) a úkolem úředníků je případně pomoci navrhovatelům, aby návrh upravili do podoby, kterou obec bude moci zrealizovat.

Rozhodování mezi jednotlivými návrhy je ale plně v rukou občanů.

 

LIDÉ NEJSOU ODBORNÍCI, NEUMÍ SPRÁVNĚ ROZHODOVAT O ROZDĚLENÍ VEŘEJNÝCH PENĚZ.

Participativní rozpočet nevyžaduje ekonomické ani jiné specializované vzdělání, zabývá se především tím, jak vylepšit obec (ať už její vzhled, či třeba události, které se tu ne/konají). Takže je to naopak – místní obyvatelé jsou přeci těmi nejfundovanějšími odborníky na problémy, které se týkají místa jejich bydliště, a sami nejlépe vědí, co jim v daném místě schází.

 

CO KDYŽ NĚKDO PARTICIPATIVNÍ ROZPOČTOVÁNÍ ZNEUŽIJE NEBO ZMANIPULUJE?

Dobře nastavený participativní rozpočet probíhá zcela transparentně a veškeré rozhodování je v rukou obyvatel obce. Průběh projektu sleduje participační skupina, složená jak ze zástupců radnic, tak z důležitých osob místního života, a všechny návrhy jsou veřejně přístupné na webu i v papírové podobě.

Lidé si mohou kdykoli zkontrolovat, co, kdy a jak probíhá.

 

ORGANIZACE PARTICIPATIVNÍHO ROZPOČTU BUDE MOC DRAHÁ A ČASOVĚ NÁROČNÁ.

Neplatí, že by participativní rozpočet přinášel do rozpočtu obce značné nadbytečné výdaje. (Např. v brazilském Porto Alegre se participativní rozpočtování prosadilo právě ve chvíli, kdy se město ocitlo na pokraji krachu, a radnice umožnila lidem, aby hlasovali o tom, co pokládají za nezbytné výdaje.)

Peníze vyčleněné z obecního rozpočtu ani v ČR nepůjdou na zbytečnosti, ale naopak na projekty, které místní obyvatelé pokládají za nejpotřebnější. Výlohy spojené se sběrem podnětů a hlasováním by měly převážit přínosy – vytvoření příjemně konstruktivní společenské atmosféry v obci i to, že se budou financovat skutečně právě ty věci, které budou naplňovat přání a potřeby místních obyvatel.

 

OBČANÉ NEBUDOU KONSTRUKTIVNÍ, UMÍ JENOM NADÁVAT!

Pokud lidé nemohou určitý stav změnit, nezbývá jim nic jiného, než stěžovat si. Právě participativní rozpočet jim ale dává možnost věci měnit.

„Lidé mají chuť a zájem stát se spolurozhodovateli v mnoho otázkách veřejného života, ale druhou stranu příliš nevěří, že by jejich angažmá na veřejném životě přineslo pozitivní změnu. Výsledkem těchto protichůdných nálad pak může být i relativně malá skutečná účast na veřejných záležitostech.“

(Interpretace dat CVVM 2013, Mička a kol., Analýza participace v ČR)

Právě proto je třeba dát občanům možnost zapojit se efektivně do rozhodování o místě, kde žijí. Pokud lidé dostanou snadnou příležitost být věcní, rádi se jí chopí.

 

OBECNÉ BLAHO LIDI NEZAJÍMÁ, BUDOU SI HRÁT „JEN NA VLASTNÍM PÍSEČKU“.

Veřejná setkání uskutečněná v procesu participativního rozpočtování mohou stmelit jinak vzdálené skupiny obyvatel, kteří třeba právě během sousedských diskuzí poprvé získají vhled do potřeb a života jiných lidí z téže obce. Důležitou součástí participativního rozpočtu je právě i utváření lepších vztahů v obci. Pokud navíc lidé poznají potřeby ostatních, naučí se sami vybírat, co jsou při omezených zdrojích obce skutečné priority.