O participativním rozpočtu
Participativní rozpočet umožňuje, aby se občané zapojili do rozhodování o rozvoji své obce. Radnice vymezí část peněz z ročního rozpočtu, obyvatelé pak podávají návrhy, co by se za tyto peníze mělo ve městě v následujícím roce vylepšit.
Radnice uvolní část rozpočtu
Lidé přijdou s návrhy, co vylepšit
Realizovatelnost návrhů prověří úředníci
Návrhy prodiskutují občané mezi sebou
O návrzích proběhne hlasování
Radnice zajistí realizaci vybraných návrhů
Situace u nás a ve světě
Participativní rozpočet již vyzkoušelo 141 obcí v ČR. Detailní statistiku o participativních rozpočtech v České republice za rok 2020 si můžete prohlédnout ZDE.
Participativní rozpočtování není ve světě žádná novinka, od roku 1989 se užívá v Brazílii a během posledních patnácti let se rozšířilo i do Evropy. Funguje již v 1 500 světových městech, z toho asi stovku participativně rozpočtujících obcí najdeme u našich polských sousedů (např. Varšava, Lodž).
Nejde o granty
Cílem participativního rozpočtu není jen přerozdělit určité množství peněz, nejde tedy o nově pojmenovaný grantový systém. Smyslem participativního rozpočtu je vtáhnout obyvatele do dialogu o utváření místa, kde žijí, ukázat lidem, jaké jsou možnosti obce i jak se mohou na tvoření města podílet, ale naučit radnice způsobu, jak občanům naslouchat a jak s nimi efektivně a konstruktivně komunikovat. Důležitou součástí participativního rozpočtu jsou veřejná setkání a debaty o návrzích, na nichž mohou vzniknout nové mezisousedské vztahy i příjemná konstruktivní atmosféra v obci.
Kolik to bude peněz?
Podoba procesu a výše částky rozdělované v participativním rozpočtu se liší město od města. Neplatí ale, že by participativní rozpočet přinášel do rozpočtu obce nadbytečné výdaje – naopak. Ve dnes již legendárním brazilském Porto Alegre se participativní rozpočtování prosadilo právě ve chvíli, kdy se město ocitlo na pokraji krachu, a radnice oslovila občany, aby rozhodli o tom, co pokládají za nezbytné výdaje. V jihoamerických městech se nyní takto rozhoduje i o základních městských službách, a proto se často jedná i o desítky procent z celkového rozpočtu. Tomu pak odpovídá i struktura rozhodování – diskuze o navrhovaných projektech se rozvíjí v řadě tematických či oblastně zaměřených pracovních skupin, kterých se účastní velké množství obyvatel.
V Evropě je situace jiná. Rozhodování o strategických investicích do infrastruktury jsou stále na vedení měst a v participativním rozpočtu dávají prostor spíše kreativitě a nápadům obyvatel. Často jde o občanské projekty vedoucí k úpravám veřejných prostor a zeleně, ale i o „měkké“ projekty typu vzdělávání, slavností či sousedských setkávání.
Šest důvodů pro participativní rozpočet
1
Umožňuje občanům spoluvytvářet budoucí tvář obce.
Obyvatelé vědí, co jim v obci schází a co potřebuje vylepšit a mohou se podílet na řešení.
2
Vrací lidem důvěru v politiky a veřejným činitelům umožňuje efektivně spolupracovat s občany.
Pokud mají lidé možnost zapojit se konstruktivně do debaty s radnicí, neupadají do skepse.
3
Je studnice nových nápadů.
Umožňuje využití kreativního potenciálu obyvatel.
4
Ukazuje, že spolupráce mezi radnicemi a občany může být plodná.
Aktivní občané získají vhled do fungování obce, radnice se naučí lépe s občany komunikovat a vycházet jim vstříc.
5
Otevírá celospolečenský dialog o nejpotřebnějších investicích a nejlepším využití veřejných peněz.
Přemýšlení o potřebách jednotlivých zájmových skupin i o rozvoji celé obce dává lidem příležitost k lepšímu uspořádání hodnotového žebříčku i vyšší sociální citlivosti.
6
Prohlubuje vztah obyvatel k místu, kde žijí, a vytváří odpovědné nakládání se společnými statky.
Aby se jakýkoli projekt uskutečnil, musí se s ním identifikovat dostatečně velká část komunity – a vědomí toho, že jsme rozhodli „my“, je i vědomím odpovědnosti za to, jak bude se společným majetkem nakládáno v budoucnosti.
Nejčastější obavy
Dlouhodobě spolupracujeme v zapojování veřejnosti do rozhodování českých radnic s místními obyvateli, politiky i úředníky. Víme tedy, že všichni mohou mít ze zavádění novinek do fungování obce obavy, a proto jsme na základě práce s účastníky workshopu participativního rozpočtování (konference Dobrá radnice 2015) sestavili seznam nejčastějších pádných námitek a obav ohledně zavádění participativního rozpočtování, na které zde odpovídáme.
Participativní rozpočet sklízí ve světě úspěchy už dlouho. Od roku 1989 se užívá v Jižní Americe a během posledních patnácti let se rozšířil i do Evropy – funguje ve 1 500 světových městech, z toho asi stovku participativně rozpočtujících obcí najdeme třeba i u našich polských sousedů (např. Varšava, Lodž). Participativní rozpočtování vyžaduje pečlivou přípravu ze strany radnic, pak ale může přinést příjemnou změnu společenské atmosféry i do českých obcí!
Pravidla participativního rozpočtu jsou jasná – radnice vymezí peníze, občané mohou navrhnout projekty, o kterých mohou debatovat na sousedských setkáních a o kterých později sami občané hlasují. Radnice v průběhu pouze kontroluje realizovatelnost návrhů (např. zda se jedná o obecní pozemky) a úkolem úředníků je případně pomoci navrhovatelům, aby návrh upravili do podoby, kterou obec bude moci zrealizovat.
Rozhodování mezi jednotlivými návrhy je ale plně v rukou občanů.
Participativní rozpočet nevyžaduje ekonomické ani jiné specializované vzdělání, zabývá se především tím, jak vylepšit obec (ať už její vzhled, či třeba události, které se tu ne/konají). Takže je to naopak – místní obyvatelé jsou přeci těmi nejfundovanějšími odborníky na problémy, které se týkají místa jejich bydliště, a sami nejlépe vědí, co jim v daném místě schází.
Dobře nastavený participativní rozpočet probíhá zcela transparentně a veškeré rozhodování je v rukou obyvatel obce. Průběh projektu sleduje participační skupina, složená jak ze zástupců radnic, tak z důležitých osob místního života, a všechny návrhy jsou veřejně přístupné na webu i v papírové podobě.
Lidé si mohou kdykoli zkontrolovat, co, kdy a jak probíhá.
Neplatí, že by participativní rozpočet přinášel do rozpočtu obce značné nadbytečné výdaje. (Např. v brazilském Porto Alegre se participativní rozpočtování prosadilo právě ve chvíli, kdy se město ocitlo na pokraji krachu, a radnice umožnila lidem, aby hlasovali o tom, co pokládají za nezbytné výdaje.)
Peníze vyčleněné z obecního rozpočtu ani v ČR nepůjdou na zbytečnosti, ale naopak na projekty, které místní obyvatelé pokládají za nejpotřebnější. Výlohy spojené se sběrem podnětů a hlasováním by měly převážit přínosy – vytvoření příjemně konstruktivní společenské atmosféry v obci i to, že se budou financovat skutečně právě ty věci, které budou naplňovat přání a potřeby místních obyvatel.
Pokud lidé nemohou určitý stav změnit, nezbývá jim nic jiného, než stěžovat si. Právě participativní rozpočet jim ale dává možnost věci měnit.
„Lidé mají chuť a zájem stát se spolurozhodovateli v mnoho otázkách veřejného života, ale druhou stranu příliš nevěří, že by jejich angažmá na veřejném životě přineslo pozitivní změnu. Výsledkem těchto protichůdných nálad pak může být i relativně malá skutečná účast na veřejných záležitostech.“
(Interpretace dat CVVM 2013, Mička a kol., Analýza participace v ČR)
Právě proto je třeba dát občanům možnost zapojit se efektivně do rozhodování o místě, kde žijí. Pokud lidé dostanou snadnou příležitost být věcní, rádi se jí chopí.
Veřejná setkání uskutečněná v procesu participativního rozpočtování mohou stmelit jinak vzdálené skupiny obyvatel, kteří třeba právě během sousedských diskuzí poprvé získají vhled do potřeb a života jiných lidí z téže obce. Důležitou součástí participativního rozpočtu je právě i utváření lepších vztahů v obci. Pokud navíc lidé poznají potřeby ostatních, naučí se sami vybírat, co jsou při omezených zdrojích obce skutečné priority.
