Co je Společně pro Zbraslav
„Společně pro Zbraslav“ je tzv. participativní rozpočet, který již pátým rokem umožňuje, aby se občané zapojili do rozhodování o rozvoji MČ Praha – Zbraslav.
JAK SE ZAVÁDĚL PARTICIPATIVNÍ ROZPOČET V MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA – ZBRASLAV?
Odborným garantem 1. ročníku projektu „Společně pro Zbraslav“ byla česká nezisková organizace Agora Central Europe, která usiluje o upevňování demokratických principů ve společnosti, zlepšování dialogu a navazování partnerství mezi státní správou, samosprávou, širokou veřejností a dalšími subjekty. V roce 2015 organizace Agora CE pomohla Městské části Praha – Zbraslav, Praze 10, ale i dalším městům v ČR se zavedením Participativního rozpočtu.
2016 – V prvním ročníku participativního rozpočtu podali obyvatelé celkem 18 návrhů, z nichž pouze 7 bylo podle stanovených pravidel realizovatelných. Hlasování se zúčastnilo 684 obyvatel, kteří vybrali 4 návrhy. Ty se úřadu podařilo do konce roku zrealizovat.
2017 – I druhý ročník participativního rozpočtu byl velmi úspěšný. Celkově se sešlo 15 návrhů, z nichž do hlasování postoupilo 13. V tomto roce se zapojilo rekordních 1556 hlasujících.
2018 – V dalším ročníku participativního rozpočtu se sešlo 8 návrhů a 762 obyvatel v hlasování k realizaci vybralo 6 v celkové hodnotě 786 000 Kč.
2019 – Ve čtvrtém ročníku participativního rozpočtu hlasovalo 1292 obyvatel. Z 8 návrhů byly 4 návrhy v celkové hodnotě 1 450 000,- Kč vybráno k realizaci.
2021 – Prozatím poslední ročník participativního rozpočtu přinesl na projekty celkem 3 400 000 Kč, z toho 1 500 000 na návrhy obyvatel. Hlasovalo se nově hned ve třech kategoriích – obyvatelé vybrali 1 ze tří investičních návrhů obyvatel, 2 ze tří neinvestičních návrhů obyvatel a 1 vítězný návrh městské části. Hlasování se zúčastnilo 747 obyvatel.
Realizaci každého ročníku participativního rozpočtu musí schválit Zastupitelstvo Městské části. Aktuálně ÚMČ pracuje na návrhu koncepce, dalšího směřování, podoby a nastavení parametrů dalšího ročníku. Jsou dokončovány návrhy z proběhlých 5 ročníků a vyhlášení dalšího ročníku se prozatím nechystá. Obecná pravidla naleznete zde.
Díky zavedení participativního rozpočtu ukazujeme cestu ke spolupráci s místními obyvateli i dalším českým radnicím a nejednou již byl participativní rozpočet městské části Praha – Zbraslav prezentován na konferencích jako příklad dobré praxe občanské participace při rozhodování o věcech veřejných.
PARTICIPATIVNÍ ROZPOČET V KOSTCE
Participativní rozpočet umožňuje, aby se občané zapojili do rozhodování o rozvoji své obce. Radnice vymezí část peněz z ročního rozpočtu, obyvatelé pak podávají návrhy, co by se za tyto peníze mělo ve městě v následujícím roce vylepšit. Při tvorbě těchto návrhů se obyvatelé za asistence města setkávají na lokálních, či tematických veřejných diskusích a sousedských setkáních. Na nich diskutují o tom, co chtějí ve své obci změnit a jak. Společné návrhy pak předkládají radnici k posouzení z hlediska realizovatelnosti. Vyvrcholením je všelidové hlasování o tom, které návrhy obyvatel má obec realizovat.
Nejde o granty
Cílem participativního rozpočtu není jen přerozdělit určité množství peněz, nejde tedy o nově pojmenovaný grantový systém. Smyslem participativního rozpočtu je vtáhnout obyvatele do dialogu o utváření místa, kde žijí, ukázat lidem, jaké jsou možnosti obce i jak se mohou na tvoření města podílet, ale naučit radnice způsobu, jak občanům naslouchat a jak s nimi efektivně a konstruktivně komunikovat. Důležitou součástí participativního rozpočtu jsou veřejná setkání a debaty o návrzích, na nichž mohou vzniknout nové mezisousedské vztahy i příjemná konstruktivní atmosféra v obci.
Kolik to je peněz?
Podoba procesu a výše částky rozdělované v participativním rozpočtu se liší město od města. Neplatí ale, že by participativní rozpočet přinášel do rozpočtu obce nadbytečné výdaje – naopak. Ve dnes již legendárním brazilském Porto Alegre se participativní rozpočtování prosadilo právě ve chvíli, kdy se město ocitlo na pokraji krachu, a radnice oslovila občany, aby rozhodli o tom, co pokládají za nezbytné výdaje. V jihoamerických městech se nyní takto rozhoduje i o základních městských službách, a proto se často jedná i o desítky procent z celkového rozpočtu. Tomu pak odpovídá i struktura rozhodování – diskuze o navrhovaných projektech se rozvíjí v řadě tematických či oblastně zaměřených pracovních skupin, kterých se účastní velké množství obyvatel.
V Evropě je situace jiná. Rozhodování o strategických investicích do infrastruktury jsou stále na vedení měst. Participativní rozpočty v Evropě dávají prostor spíše kreativitě a nápadům obyvatel. Často jde o občanské projekty vedoucí k úpravám veřejných prostor a zeleně, ale i o „měkké“ projekty typu vzdělávání, slavností či sousedských setkávání.
Participativní rozpočtování podporují ho významné instituce jako Spojené národy nebo Světová banka jako efektivní nástroj participace občanů. V Evropě je již dnes hojně využíváno od západu na východ. Tradičně silné je ve Španělsku a Portugalsku, ale využívají je také města v dalších evropských zemích. Naši polští sousedé je dokonce zavádí legislativně. U nás se tento nástroj občanské participace stává více a více populární. Mapa participativního rozpočtování ukazuje neustále se zvětšujícího počtu zapojených měst v České republice.