Chebský holubník

Městský holub domácí je nepůvodním, zdivočelým a synantropním druhem. Je zajímavé, že holub, který byl v historii lidstva tak důležitým a zásadním ptákem, je nyní tvorem, jímž je opovrhováno. Když se v současnosti mluví o regulaci holubů, skoro vždy se jedná o nějaký neetický způsob, většinou jde o odstřel nebo zplynování. Záměrem tohoto projektu je vybudování holubníku pro holuby žijící ve městě. Díky tomu lze ochránit památky a eticky regulovat holubí populaci.
Autor(ka): Diana Mašková – Obecní holubník, z. s.
Nerealizovatelné
2022
Sdílet:
Share on facebook
Share on twitter
Share on email
Odůvodnění:

Holub se přirozeně drží v okolí holubníku, kde má potravu, vodu a možnost hnízdit, a nemá tak důvod okupovat místa, kde je nežádoucí, jako památky či okenní parapety. S tím souvisí i případný zákaz krmení na jiných místech mimo holubník. V ulicích kolem městského holubníku je méně trusu, protože holubi se zdržují převážně tam. Dosavadní zabíjení neodstraňuje příčinu, nýbrž následek a vede jen k omlazení holubí populace, jejíž stavy po čase zase rostou. V holubníku jsou ptákům vejce odebírána a měněna za umělá. Výměnou docílíme toho, že holub si svůj cyklus „odsedí“ a nemá tendenci zdržovat se jinde jako v případě, kdy mu hnízdo pouze násilně zničíme a vejce nenahradíme. Městské holubníky mimo jiné přinášejí tu výhodu, že můžeme monitorovat zdraví holubí populace a významně jej podpořit krmením druhově vhodnou potravou. Holubník je pravidelně uklízen a trus bezpečně likvidován, čímž se sníží riziko přenosu nemocí na minimum. Městský holubník tedy pomáhá chránit i lidské zdraví. Cenová kalkulace ročních provozních nákladů je srovnatelná s regulačními odchyty.

Městské holubníky jsou u nás zatím vcelku neznámé (v letošním roce se připravuje realizace holubníků v Praze a Českých Budějovicích), leč v zahraničí je tato metoda již běžně používaná ke kontrole a regulaci holubích populací. Nejvíce se koncept ujal v sousedním Německu, kde s integrační metodou řízení reprodukce pracují už od poloviny devadesátých let. V současné době disponuje v Německu nějakou formou obecního holubníku na 80 měst. Kontrolou rozmnožování v holubnících se docílilo regulace počtu městských holubů a zároveň se pro tyto ptáky vytvořily příznivé životní podmínky. Celkově přes větší náročnost je zmíněná cesta efektivnější a podporuje udržitelný postoj k životu, ke svému okolí a k přírodě. Pomáhá rozvoji odpovědnosti a udržitelnému rozvoji tak, jak je v moderní společnosti běžné a nezbytné. Holuby se nám nepodaří vyhubit ani vyhnat, můžeme se s nimi ale naučit žít.

Popis:

Funkční holubník je nejlepší mít na místě na podzim, ideálně v říjnu nebo v listopadu a tomu je zapotřebí podřídit další kroky.
Základní principy fungování metody řízených holubníků:
1. Monitoring holubů a hnízdních příležitostí. Nezbytně nutný k vyhodnocení projektu. S monitoringem je vhodné začít už na jaře, aby se zdokumentovala místa jejich výskytu, a pokračujeme v něm i po instalaci holubníku.
2. Vytvoření kontrolovaných krmných stanovišť, aby si tam ptáci co nejvíce zvykli, a striktní zákaz krmení holubů na jiných místech.
3. Holubi se stahují do holubníku, kde tráví většinu svého času. Tím se eliminuje problém se znečišťováním veřejného prostranství a pravidelným odklízením trusu mizí zdravotní rizika.
4. Regulace holubí populace probíhá na základě výměny vajec za umělé atrapy (podkladky).
5. Obsluhu může převzít zvířecí útulek, záchranná stanice nebo přímo spolek, zřízený pro tento účel. Péče o holubník je vhodnou pracovní příležitostí i pro starší a hendikepované, čímž se těmto lidem dává pocit prospěšnosti a důležitosti pro společnost.
6. Komunikace s veřejností a osvěta. Tato metoda vyžaduje informované a spolupracující obyvatele města.
Jakmile se holubi díky pravidelnému krmení usadí v holubníku, dospěje se k následujícím výsledkům:
• redukované rozmnožování, které lze snížit až téměř o 100 %;
• snížení znečišťování ve městě, protože se holubi většinou zdržují v holubníku a vypustí zde až 80 % trusu;
• ptáci jsou zdraví díky odpovídající potravě a veterinární péči.
Půdní holubník je nejlevnější a nejjednodušší řešení. Vychází z přirozeného prostředí městských holubů a do takového holubníku se ptáci stáhnou v podstatě hned. Je to nejefektivnější a oblíbené řešení. K tomuto účelu by se dala využít půda městského domu, kde by se pouze izolovala podlaha a instalovaly budníky a sedačky. Lze jej vybudovat i na ploché střeše v podobě lodních kontejnerů. Pak je ovšem třeba počítat s vyššími stavebními náklady.

Odhadované náklady

220000 Kč
Pozn.:

Vybudování půdního holubníku (včetně projektové dokumentace): 90 000 Kč
Roční provoz holubníku (obsluha, krmivo, materiál, léčiva, veterinární péče a ostatní neurčené položky a služby): 130 000 Kč

Umístění

náměstí Krále Jiřího z Poděbrad (nicméně lokalita není striktně dána a lze ji po vzájemné dohodě optimalizovat dle akutního výskytu holubů a možností realizátora)

Nerealizovatelné

Stanovisko odboru správy majetku: Zdivočelí holubi jsou běžným jevem v mnoha světových městech, česká města nevyjímaje. Holubi žijící v městské zástavbě představují pro města větší či menší problémy: Zoologická ekologie řadí zdivočelé holuby mezi tzv. synantropní živočichy, živočichy, jejichž existence včetně rozmnožování je vázána na blízkost lidské populace. Synantropie se u různých druhů vyvíjela různě dlouho, příkladem historicky dlouhodobého přizpůsobení živočichů lidské společnosti jsou u nás zdivočelí holubi, myši, potkani, vrabci atd., nepočítáme-li hmyzí škůdce a parazity. Každý projev synantropie vždy nějakým způsobem ovlivní přírodní rovnováhu daného prostředí. Nové druhy, přicházející z jiného prostředí nemají v novém (městském) prostředí přirozené nepřátele včetně bakteriálních a virových chorob a parazitů. Proto vždy představují umělou konkurenci původním druhům, začnou se nekontrolovaně množit, obsazovat prostředí a omezovat potravní nabídku původním druhům. Z tohoto hlediska je existence zdivočelých holubů, stejně jako myší a potkanů, příkladem a důvodem porušení rovnováhy přírodního prostředí v lidských sídlech. Hnízdící holubi obsazují stanoviště, které jsou pro snůšku, vysezení vajec a výchovu mláďat vhodná: půdy, balkony, dutiny ve střešních konstrukcích, podkrovní prostory kostelů a jiných velkých staveb, sklady, chlévy, atp. Ve vyhledávání vhodných hnízdních prostor jsou holubi velmi vytrvalí a vynalézaví, takže zabezpečení uvedených prostor před vniknutím ptáků musí být důkladné a smysluplné. Vzhledem k tomu, že holubi jsou hejnoví ptáci, nejrůznější choroby (ornitóza, ptačí tuberkulóza, salmonelóza) a paraziti (toxoplazmóza, roztoči) se v jejich populacích velmi rychle šíří a některé druhy jsou nebezpečné i člověku. Značná část lidské populace trpí alergiemi na holubí peří, prach a trus. Úklid prostor, kde sídlí holubi, představuje velmi nepříjemnou i nebezpečnou a nákladnou práci. Agresivní trus a moč holubů silně poškozuje fasády domů, další stavební prvky a umělecká díla ve městech. Odstraňování trusu je rovněž značně komplikované a nákladné. Ochrana staveb (sítě, trny) je drahá a esteticky problematická. Přirozených predátorů mají holubi ve městech málo. Ptačí dravci (zejm. poštolky, v menší míře jestřábi a káňata) tlumí populace ve městech jen minimálně (plachost dravců, málo příležitostí k jejich hnízdění) a sami jsou při konzumaci holubů ohrožováni na zdraví i životech, neboť potravou městských holubů je především obilí na blízkých polích a v areálech skladů obilí. Obilná zrna jsou prakticky vždy namořena pesticidy proti plísním i jiným škůdcům a chorobám. Obsahují jedovaté látky zejm. těžké kovy, které se kumulují v tělech vcelku odolných holubů. To však prokazatelně již dlouhodobě ohrožuje zejména plodnost ptačích predátorů, vesměs chráněných živočichů, kteří holuby loví. Nejčastějšími predátory holubů v Chebu tak zůstávají další nepůvodní predátoři - kuny skalní (popř. zdivočelé domácí fretky), které se, díky holubí potravní nabídce, v posledních 50 letech, přizpůsobily a silně rozmnožily. Tyto kunovité šelmy druhotně působí škody na elektroinstalaci motorových vozidel, která vyhledávají jako teplý úkryt. Největší problém představují holubi ve městech jako velcí konkurenti – teritoriální i potravní – pro městskou populaci ptáků, zejm. řádu Pěvců (sýkory, pěnkavy, vrabci, kosové, zvonci, rehci atd.), zejména v zimních měsících, kdy jsou drobní ptáci odkázáni na rostlinnou potravu (semena), neboť hmyzí potrava prakticky není v zimě ve městech k dispozici. (Všichni známe, jak v zimě krmítka obsazují právě holubi a malým ptákům tak nedávají šanci). Drobní pěvci jsou navíc v posledních desetiletích doslova „vyháněni“ z městského prostředí nejen zdivočelými holuby, ale i většími ptáky, zejména sojkami, strakami (do městského prostředí se v poslední době intenzivně stěhují z volné přírody do měst) i relativně „novými“ invazními populacemi Holuba hřivnáče a Hrdličky zahradní, žijícími původně jen ve volné přírodě (H. hřivnáč) nebo v jižní Evropě (Hrdlička zahradní). Všechny „nové“ druhy zabírají původním druhům i vhodná místa pro hnízdění a odchov mláďat. Pro udržení druhově pestré a početné populace drobných pěvců ve městech je tedy důležité stavy větších, pro městskou krajinu nepůvodních ptáků, tlumit a tím chránit podmínky pro drobné ptactvo, jehož přítomnost je pro přírodní rovnováhu ve městech zásadní. Z těchto hledisek je podpora existence zdivočelých holubů naprosto nežádoucí pro zachování přírodní rovnováhy ve městě Chebu. Poskytování umělých hnízdišť pro holuby je poněkud problematické, i když vezmeme v úvahu tlumení plodnosti odebíráním vajec. Většina holubů tuto příležitost nevyužije a bude se dál množit v městském prostředí. Holubi, jimž budou v holubnících odebrána a nahrazena vejce za atrapy, se rovněž budou snažit hnízdit a snášet vejce častěji a jinde. Zřízení „holubníků“ a jejich pravidelná obsluha budou dlouhodobě nákladné a neefektivní. Jako velmi nereálné se jeví i „přemluvení“ ptáků, že se mají „přestěhovat“ právě do holubníků za městem. Škody na městských budovách a památkách, včetně nákladů na jejich odstranění a další problémy, související s existencí populace zdivočelých holubů, se zřízením holubníků nezmění. Tlumení populace městských holubů formou jejich odchytu a humánního usmrcení veterinářem je účinnější i levnější. Proto realizaci uvedeného MEGA nápadu nedoporučuji. Z výše uvedených důvodů je návrh zařazen mezi nerealizovatelné.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější návrhy