Nejdůležitějšími ukazateli pro hodnocení participativního rozpočtování je účast občanů a to, do jaké míry politici umožní občanům rozhodovat o financích občanům samotným.
Sledujeme proto, kolik lidí aktivně podá návrh, a poté jaké procento občanů rozhodne o tom, jak bude naloženo s uvolněnými finančními prostředky. Počet zaslaných návrhů je pro nás hlavně ukazatelem aktivity občanů, protože podání návrhu vyžaduje od občana často mnoho energie a indikuje ochotu a potřebu občanů měnit věci kolem sebe.
Následující dva grafy detailně ukazují, jak se na tvorbě participativního rozpočtu podílejí samotní občané. Na grafu vlevo vidíme, jaká je v jednotlivých městech aktivita občanů při závěrečném hlasování o tom, které z navrhovaných projektů mají být podpořeny. Graf vpravo ukazuje, kolik občané podali návrhů na to, co má být z participativního rozpočtu podpořeno. Nejúspěšnější města a obce dosahovala 10% účasti na závěrečném hlasování a pěti podaných návrhů na 1000 obyvatel.
* v Krnově a Praze 3 neproběhlo závěrečné hlasování
Kromě rozhodnutí politiků o samotném zavedení participativního rozpočtu v obci je zcela zásadní, kolik financí do participativního rozpočtu pošlou. Měříme to dvěma způsoby, jednak podílem participativního rozpočtu na celkových výdajích obce a potom také na tom, kolik investují do jednoho svého občana. Následující grafy ukazují, kolik obce vkládají financí do rukou svých občanů. Na grafu vlevo sledujeme jednak to, jaký je podíl participativního rozpočtu vůči celkovým výdajům obce v roce předcházejícím daný ročník. Pak dále na grafu vpravo sledujeme kolik je do participativního rozpočtu vkládáno vzhledem k počtu obyvatel. Nejvíce v poměru k výdajům na participativní rozopočet vynaložily Městská část Praha Slivenec, žebříček s nejvyšší částkou na jednoho občana suvereně vedou Říčany.
Níže přikládáme přehled uskutečněných participativních rozpočtů v jednotlivých letech od roku 2014 do roku 2018, ze kterého je patrná rostoucí popularita tohoto nástroje.
