Po Covidové pouze se města opět vracejí k participativnímu rozpočtu

Úspěšnost participativního rozpočtu sledujeme ve 4 kategoriích: Počet návrhů, počet hlasujících, podíl participativního rozpočtu na celkových výdajích a v přepočtu na jednoho obyvatele.

Skokanem v participativních rozpočtech je jednoznačně Praha Troja, která si participativní rozpočet vyzkoušela poprvé, ale rovnou velkolepě. Vede jak v počtu podaných návrhů, tak ve výši financí, které pro participativní rozpočet vyčlenila. U Troji je to celých 3,26 % z celkového rozpočtu, což je historické maximum. Matadorem v participativním rozpočtování jsou Semily, pro které byl rok 2022 již sedmým ročníkem.

Už tradičně obsazuje první příčky Golčův Jeníkov, který vyniká především v počtu hlasujících (přes 13% obyvatel), dlouhodobě úspěšné jsou Říčany, výborně se etablovaly Milotice, které se do první desítky probojovaly ve třech kategoriích. Což potvrzuje dlouhodobý trend, totiž že obyvatelé menších obcí jsou aktivnější. Obce jim ovšem jdu naproti – a to často štědrou částkou, kterou pro participativní rozpočty vyhrazují.

Na závěr pro vás máme otázku: Co má participativní rozpočtování společného s životním prostředím? Víc, než by se na první pohled zdálo. Všechna naše sesbíraná data sleduje také Ministerstvo životního prostředí, a to proto, že participativní rozpočty jsou jedním z indikátorů udržitelného rozvoje. A ten funguje jen s aktivními občany. Chcete je i u vás? Pak je participativní rozpočet jasnou volbou.

Další příspěvky