Úspěšnost participativního rozpočtu sledujeme ve 4 kategoriích: počet návrhů, počet hlasujících, podíl participativního rozpočtu na celkových výdajích a v přepočtu na jednoho obyvatele.
Skokanem v participativních rozpočtech je jednoznačně Praha Troja, která si participativní rozpočet vyzkoušela poprvé, ale rovnou velkolepě. Vede jak v počtu podaných návrhů, tak ve výši financí, které pro participativní rozpočet vyčlenila. U Troji je to celých 3,26 % z celkového rozpočtu, což je historické maximum. Matadorem v participativním rozpočtování jsou Semily, pro které byl rok 2022 již sedmým ročníkem.
Už tradičně obsazuje první příčky Golčův Jeníkov, který vyniká především v počtu hlasujících (přes 13% obyvatel), dlouhodobě úspěšné jsou Říčany, výborně se etablovaly Milotice, které se do první desítky probojovaly ve třech kategoriích. Což potvrzuje dlouhodobý trend, totiž že obyvatelé menších obcí jsou aktivnější. Obce jim ovšem jdu naproti – a to často štědrou částkou, kterou pro participativní rozpočty vyhrazují.
Smutnou zprávou je množství obcí, které s participativním rozpočtem začne, ale nedojde do pomyslné „cílové rovinky“ – hlasování. Ve 1/3 třetině obcí tento údaj zcela schází, protože se o výběru návrhů a projektů prostě nehlasovalo. Důvody jsou různé. Z našeho pohledu je však jednoznačně nejzásadnější malá podpora ze strany obcí, které podcení přípravu procesu. Nevyčlení si na jeho realizaci dost lidských i finančních kapacit. Lidé se tak o participativním rozpočtu nedozví nebo je pro ně příliš náročné se v něm angažovat.
