Největší výzvou civilizovaného světa je hned po obnovitelné energii oběhové hospodářství – ekonomický systém, kde odpady představují zdroje. Efektivním využitím bioodpadu by v Chebu, jako už na mnoha místech, bylo jeho zpracování v bioplynové stanici na biometan, ekopalivo, kterým město může topit nebo pohánět autobusy MHD. Chebská radnice to však už tři roky nepochopitelně odmítá. Mohla by ale zvládnout výrobu vajec. A ušetřit za svoz bioodpadu, který sezobou slepice.
Jedním z nejzajímavějších předvolebních slibů současné chebské koalice bylo zavedení poplatku za odpad podle jeho vyprodukovaného množství. Brzy po volbách však vedení města ze slibu vycouvalo. Už předchozí zastupitelstvo přitom obdrželo propracovaný návrh PAYT systému (plať, kolik vyhodíš), jaký mohl být okamžitě spuštěn, od předního moravského odpadáře Radka Staňky. Jeho systém MOJE ODPADKY eviduje v Česku odpad 250 tisícům uživatelů a více než stovce obcí a měst snižuje náklady na odpadové hospodářství. Například v Moravské Třebové občané v roce 2019 díky jeho PAYT systému ušetřili na poplatku za odpad přes 1,1 milionu korun. Součástí originálních nápadů značky MOJE ODPADKY je i BIOTEJNER – komunitní kompostér pro každé sídliště, který lze vtipně propojit s voliérou pro slepice, pravé mistry ve zpracování kuchyňských odpadů. Slepice si navíc poradí i s živočišnými zbytky, které se jinak nedoporučuje kompostovat a Cheb je dokonce zakazuje odkládat do popelnic na bioodpad. Co je ale na slepicích úplně nejvíc, je pocit, že neplýtváte jídlem. Co nedojíte, dojí slepice. Namočené staré pečivo, zbytky vařených brambor, těstovin nebo třeba slupka od melounu, to jsou pro slepice učiněné laskominy. Nic se nevyhazuje, vše se využije. První slepičky bychom mohli mít na sídlišti Matěje Kopeckého pod starou slivoní, na dohled 5. základní školy. Takže děti ze sídliště by viděly, odkud se berou vejce, staraly by se o BIOTEJNER a zúrodňovaly by školní zahradu vynikajícím hnojivem z kompostéru a voliéry. „Ani jedna obava, že budou potkani, smrad a hluk, se nepotvrdila. Důležité je umístění. Schválně jsme BIOTEJNER nedali vedle popelnic na komunál, je to dál od zástavby a chodí tam lidi spíš cíleně – hodně s dětma, na slepice chodily hlavně rodiny“, napsal mi k BIOTEJNERU Jakub Matuška, místostarosta Břeclavi.
V místech, kde žije větší množství lidí, a to i v okrajových částech Chebu, jako je např. Střížov, přináší chov slepic nespočet stížností, které město muselo z pozice vlastníka pozemků řešit. Všude byl v důsledku realizace tohoto chovu zvýšený výskyt hlodavců a zápachu a v některých případech do řešení vstupovala i hygienická stanice. Dále pro představu: pro sídliště Zlatý Vrch, kde je v 56 domech cca 1350 bytů, by bylo potřeba 33 chovů. V těchto měřítcích by záměr již vyžadoval posouzení stavebního úřadu, včetně vyjádření veterinární stanice, zajištění vody, likvidace odpadu atd. Problém by mohl být s řešením krmení, distribuce vajec, čištěním a odvozem výkalů na skládku. Po zvážení tedy konstatujeme, že do obydlených částí města je tento nápad krajně nevhodný.
Projekty pro město je název pro chebský participativní rozpočet. Ten umožňuje, aby se občané zapojili do rozhodování o rozvoji své obce.
Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 1/14, 350 20 Cheb
tel.: 354 440 111
email: kuklova@cheb.cz
2 komentářů
Nu, někdo by se šel projít s odpadem a přinesl si vejce… i slepici. Speciálně v některým místech 😀
Na školní/školkové zahrady/DDM by to ale možná bylo realizovatelné řešení. Děti by mohly nosit zbytky z domova a slepičky i „krmící“ osoby by byly přeci jenom více pod dohledem.