Vylaď Kolín s námi

Vylaď Kolín je především ŠANCE. Šance pro občany města podílet se na jeho rozvoji. Šance pro vedení města zjistit, co by občané chtěli ve městě změnit. Co je „pálí“ natolik, že jsou ochotni investovat svou energii do návrhu změn. Je to šance pro mladé i seniory, městské úředníky či umělce na volné noze o rozvoji města diskutovat.

Vylaď Kolín = participativní rozpočet města Kolína. Ten umožňuje občanům, aby se přímo zapojili do rozhodování o svém městě. Město vymezí část peněz z ročního rozpočtu, obyvatelé podávají návrhy, co by se za tyto peníze mělo ve městě v následujícím roce vylepšit. Město vyčlenilo na 2. ročník participativního rozpočtu 2,5 milionu Kč, stejně tak jako na 1. ročník. Dohromady tedy 5 milionů Kč.

Při tvorbě návrhů se obyvatelé za asistence města mohou setkávat na veřejných diskusích neboi sousedských setkáních. Na nich diskutují o tom, co chtějí ve svém městě změnit a jak.
Návrhy jsou posouzeny z hlediska realizovatelnosti odborníky městského úřadu.

Vyvrcholením je online hlasování o tom, které návrhy má město realizovat.

První ročník Vylaď Kolín začal v roce 2023. Na jaře se podávaly návrhy, na podzim proběhlo hlasování, kde uspělo 8 návrhů. Jejich realizace probíhá v letech 2024-25.
Druhý ročník probíhá v roce 2025. V květnu jsou podávány návrhy, hlasování bude opět na podzim. Realizace je plánována na rok 2026.

O jaké jde nápady?

Oblasti návrhů nejsou nijak omezeny – vaše nápady se mohou týkat čehokoliv. Váš návrh musí splnit jen několik základních podmínek.

Jedním z hlavních kritérií je realizace návrhu na území města a v případě úprav veřejných prostor musí být realizovány na pozemcích v majetku města.
Finanční náklady na realizaci Vašeho návrhu nesmí přesáhnout 700 000 Kč.
Při tvorbě návrhu je třeba dávat pozor na dodržení pravidel a též, abyste v návrhu poskytli co nejvíce informací k posouzení jeho proveditelnosti.

(Podrobněji viz Pravidla).

Participativní rozpočet u nás
i ve světě

Participativní rozpočtování není ve světě žádnou novinkou. Používá se v tisících obcí, měst, krajů, států i menších komunit po celém světě. V roce 1989 ho poprvé začali využívat v Brazílii, ve městě Porto Alegre jako nástroj pro efektivní určení hlavních priorit pro rozpočet. Tento postup pro rozhodování se následně ujal jak v jižní Americe, tak ve zbytku světa. Podporují ho významné instituce jako Organizace spojených národů nebo Světová banka jako efektivní nástroj participace.

Participativní rozpočtování se rozšířilo i do Evropy. Využívají ho od západu na východ, tradičně silný je ve Španělsku a Portugalsku. Naši polští sousedé jej dokonce zavádí legislativně. U nás se tento nástroj občanské participace také ujal a čím dál více se šíří – viz Mapa participativního rozpočtování.

Cílem participativního rozpočtu není jen přerozdělit určité množství peněz, nejde tedy jen o jinak pojmenovaný grantový systém. Smyslem participativního rozpočtu je vtáhnout obyvatele do dialogu o utváření místa, kde žijí, ukázat lidem, jaké jsou možnosti obce i jak se mohou na tvoření města podílet, a též naučit radnice způsobu, jak občanům naslouchat a jak s nimi efektivně a konstruktivně komunikovat. Důležitou součástí participativního rozpočtu jsou veřejná setkání a debaty o návrzích, na nichž mohou vzniknout nové mezisousedské vztahy i příjemná konstruktivní atmosféra v obci.