Ve městě chybí přes den přístupný prostor s vhodným zázemím, kam můžete bez obav, placení vstupného, předchozího tréninku nebo drahého vybavení vzít celou rodinu i se sousedy, návštěvu, co za vámi přijela na odpoledne/víkend nebo partu kamarádů případně kolegy z práce a utkat se v miniturnaji při sportu nebo hře, který/ou můžete hrát společně, bez ohledu na věkové rozdíly, pohlaví, fyzickou zdatnost či výkonnost.
S ohledem na přírodní charakter území a finanční limity navrhuji vybudovat M park s těmito hlavními prvky:
(A) multigolfové hřiště 3v1 pro discgolf, parkgolf a fotbalgolf s min. 4 až 6 jamkami nebo jednoúčelové 4 až 9 jamkové discgolfové hřiště pro rekreační, respektive soutěžní účely,
(B) tzv. free zóna určená pro ostatní i netradiční, ale atraktivní sportovní/společenské aktivity a hry.
Zejména pro potřeby uživatelů a návštěvníků areálu i přilehlé obchodní zóny z řad stálých i „přespolních“ obyvatel a návštěvníků města je možné/vhodné v těsné blízkosti louky a parkoviště u hlavní silnice (přípojné místo) umístit
(C) objekt kontejnerového typu (min. 3 x 7 m příp. větší) případně i s terasou/předzahrádkou určený jako zázemí:
(i) půjčovny a prodejny sportovního vybavení a potřeb, her a občerstvení,
(ii) herny stolních společenských a jiných her,
(iii) bezbariérového sociálního zařízení (WC),
(iv) správy a údržby areálu.
Současně, případně v další fázi rozvoje areálu lze vybudovat
(D) hřiště pro rekreační/soutěžní pétanque (s plochou min. 3 x 12 m resp. 4 x 15 m).
Při zastřešení hřišť/ě pro pétanque např. tzv. párty stanem lze hřiště využívat i za deště. Jednotlivé prvky lze relativně snadno demontovat/odstranit v případě budoucí změny územního plánu.
Zajištění provozu a údržby areálu M parku představuje příležitost pro nekomerční využití např. i formou sociálního podniku s mnoha synergickými efekty a celospolečenským přínosem.
Veřejný přínos projektu
• rozšiřuje nabídku volnočasových aktivit ve městě a veřejných služeb v lokalitě;
• podněcuje a rozvíjí zájem o aktivní využití volného času u dětí, dospívající mládeže, dospělých, ale i seniorních obyvatel a návštěvníků města;
• spojuje generace a různé sociální skupiny při aktivním pohybu
• přispívá k rozvoji cestovního a turistického ruchu a komunitního života ve městě;
• zvyšuje informovanost, komfort a spokojenost obyvatel i návštěvníků města;
• zvyšuje atraktivnost frekventované lokality;
• nový příjem do rozpočtu při pronájmu objektu s půjčovnou;
Připojené obrázky jsou uvedeny pouze pro ilustraci ideového návrhu možného budoucího stavu.
dlouhodobě nevyužívaný pozemek v blízkosti obchodní zóny (parcela č. 1290/1) a v jeho bezprostředním okolí
Nápad pro Mníšek je stránka programu participativního rozpočtu. Radnice vymezí část peněz z ročního rozpočtu a obyvatelé pak podávají návrhy, co by se za tyto peníze mělo ve městě v následujícím roce vylepšit.
Město Mníšek pod Brdy
Dobříšská 56, 252 10 Mníšek pod Brdy
Tel.: 739 452 837
E-mail: lubos.kozisek@mnisek.cz
6 komentářů
Plocha je VKP (nutný souhlas státních institucí), je zde zapsán ohrožený druh, který je zapsán v Červeném seznamu IUCN, a několik cenných rostlin. Část je v záplavovém území Bojovského potoka a plocha je využívána.
S ohledem na platné právní předpisy, město jako vlastník pozemky by nemělo dát souhlas se změnou pozemku, která ohrozí téměř kriticky ohrožené organismy.
Pozemek je využíván, před několika roky byl upraven, aby byl udržován i zemědělskou technikou, a aby se zastavila destrukce pozemku silným podmáčením.
Pohyb lidí v této oblasti je díky podmáčení nevhodný, byla by nutná meliorace/ odvodnění, což je obtížně proveditelné, bez zahloubení Bojovského potoka a nebo povolení pro pohyb v několika dnech v roce, kdy je sucho a to tak, aby nebyl poškozen travní drn.
Děkuji za doplnění. Za bezmála 30let co kolem jezdím jsem na pozemku neviděl živou duši a přiznávám, že jsem netušil, že by to mohlo být z důvodů ochrany kriticky ohroženého druhu rostliny nebo travního drnu.
Na Pivovárce, pokud jedete okolo opravdu téměř nikoho nevidíte, ale teď je posečená. Pivovárku někdy okolo roku 2004 (není to přesně) město dostalo od státu. Byla z poloviny prakticky zarostlá ruderálem. Byl na ní vypracován návrh na „lunapark“, od minigolfu, přes koupaliště, dětské hřiště, in-line okruh a z vlastní louky měl zbýt necelý půl hektar. Tento projekt byl zamítnut, jako nerealizovatelný a nevhodný pro lokalitu.
V roce 2014 přijeli členové Hnutí Brontosaurus, a vyřezaly nálety, které od Pražské ulice zaclonily výhled na louku, zámek, Brdy. Oevřeli nám tak tradiční výhled, který pro mnoha generací byl křovisky schován.
V roce 2015 (+/-) proběhlo odkácení především akátů podél potoka a křovin ze strany louky podél cesty (dotace SFŽP) s tím, že se povedlo ve spolupráci s krajským úřadem zastavit nesmyslnou výsadbu křovin na Pivovárce, která by mimo jiné město na desítky let zatížila náklady za prořezy těchto křovin. Další rok město nechalo vyřezat křoviny v louce a především po západní straně po obvodu louky.
V roce 2017 opět Hnutí Brontosaurus dvakrát přijelo do Mníšku pomoci uklidit část louky, která v tu dobu byla pro zemědělskou techniku nesjízdná, sehnalo peníze (cca 80 tisíc Kč)na obnovu strouhy a tůň, město něco doplácelo.
Snížením vysoké hladiny vody v louce se již mohla i v této části udržovat zemědělskou technikou, ruční práce, kterou městu odvedl Brontosaurus je už zbytečná.
Okolo roku 2018 byla snaha podél cesty přes Pivovárku postavit in-line dráhu asi o šířce 4 m. Projekt neuspěl jak z hlediska zásah do VKP, tak by byl pro Mníšek velmi nákladný.
Díky vysečení ruderálu a obnovení sečení pro krmení, se v louce objevily jedinci vzácných rostlin a nějací téměř kriticky ohrožení bezobratlí.
Takže louka je již udržována, ale ta činnost je pro většinu lidí téměř nepostřehnutelná. Roky uvedené nemusí být přesně, ale mnoho Mníšeckých pamětníků tuto louku pamatují celou zaplavenou vodou při jarních tání, nebo prudkých lijáků. V zimě dole u zahradnictví bývala plocha pro bruslení, opět starousedlíci vzpomínají.
Rozliv potoka do louky skončil zhotovením cesty přes Pivovárku, tím vlastně se podpořily povodně v Čisovicích a dál po toku Bojovského potoka.
Louka je cenná i z hlediska historie – krajináři její zachovanou plochu krajinářky spojují se zámkem. Ale neumím to přesně popsat, musel bych do projektů.
To jen k poznámce, že na louce nikdo není vidět. A i pro ostatní, kterým historie Pivovárky uniká. Pivovárka určitě provokuje k zastavění (kdysi tu byl záměr plaveckého bazénu vyhřívaného odpadním teplem z Kovohutí), či nějakému rekreačnímu využití, ale pro mnoho lidí je cenná tím, že je to velká louka – „zelené moře“.
Předpokládám, že časem budou plány na její využití, které bude respektovat louku jako takovou včetně její funkce suchého poldru, a nějakého měkkého rekreačního využití. Ale bude to ještě „na dlouhý běh“.
V každém případě děkuji za historický exkurz, hnutí Brontosaurus patří bezeporu velký dík za jejich bohulibou dlouholetou činnost. Pokud „sníte“ o měkkém rekreačním využití louky, doporučuji seznámit se a podpořit navrhovaný koncept Mparku, protože tuto Vaši touhu bezezbytku naplní, a to při plném respektu nejen k přírodnímu charakteru pozemku, ale v zásadě i jeho funkci jako suchého poldru a/nebo „zeleného moře“. Aspoň v tomto duchu jsem o něm uvažoval a jen doufám, že současný legislativní stav dovolí projekt posunout do další etapy schvalování a následné realizace.
Dobry den, rozumim argumentu pana Jerabka (nerikam tim, ze s nim souhlasim, ale chapu ho a respektuji). Presto si myslim, ze ten napad je realizovatelny. Zminena namitka se tyka mista, nikoli napadu jako takoveho. V Mnisku je cela rada podobnych pozemku, tak proc k takovemu ucelu nevyuzit nektery jiny (ikdyz mozna ne tak zajimavy z pohledu blizkosti parkoviste/autobusovych zastavek/nakupni zony/atd.
Dobrý den, taky rozumím argumentům p.Jeřábka. Nicméně jiný pozemek parkového typu v majetku města jsem v mapových podkladech, které jsem měl k dispozici nenašel.