Konec bezejmenné cesty

Můj návrh je možné také pojmenovat jako: …konec jedné bezejmenné cesty se dvěma slepými konci….anebo jako propojení vrábské části města a okolí sídliště Pampeliška s Alejí prvňáčků na jednom konci a s Central parkem na druhém konci.

Ta dosud bezejmenná cesta vede okrajem sídliště Pampeliška kolem komunitního sadu Pampeliška k Vinořskému potoku do míst, kde se prochází tunýlkem pod železniční dráhou směrem ke Kralupské ulici. V současnosti tady cesta končí, i když má několik udržovaných lamp veřejného osvětlení.

Chybí tedy 2 přechody:

I./ přechod přes Kralupskou ulici směrem k Central parku,

II./přechod, lávka přes Vinořský potok.

Mnozí pamětníci jistě vzpomenou, že tady železná lávka bývala a navazovala na úzkou cestu vedoucí k Hrušovskému rybníku – dnes je to Alej prvňáčků. Odhaduji délku spojky asi na 150m.

Je třeba porovnat cestu současnou, kterou by se obyvatelé Pampelišky a vrábské části města dostali do Aleje prvňáčků. Museli by dojít Výletní ulicí k Hrušovskému rybníku a dál kolem kapličky sv. Anny do Aleje prvňáčků, ale vlastně k jejímu opačnému konci, než by došli po lávce přes Vinořský potok. Ať si každý spočítá vzdálenostní rozdíl – přibližně 1000m:150m, a to ještě po chodníku nebo silnici, která je velmi frekventovaná. Vybudováním lávky by tedy skončil jeden slepý konec „bezejmenné cesty“.

A teď k druhému slepému konci, kde cesta končí vyústěním na Kralupskou ulici, bez možnosti přechodu směrem k Central parku a sídlišti v přilehlých ulicích. Bez porušení bezpečnosti a pravidel silničního provozu by se tedy občan musel vrátit zpět „tunýlkem“ až k ulici Výletní a k závorům na Pražské ulici a odtud teprve do Kralupské. Rozdíl vzdáleností odhaduji asi na 750 m.

Velmi zjednodušeně tady můj návrh je:

• Lávka přes Vinořský potok

• Přechod pro pěší přes Kralupskou ulici

Podle mé laické úvahy není asi v současné době možné obnovit lávku a cestu na ni navazující směrem k Aleji prvňáčků v původní trase. Není to možné jednak proto, že uvedená lokalita se velmi změnila zánikem rybníku „Hyklák“ a z něho směřujícím mlýnském náhonem ke mlýnu „Na potoce“, jednak proto, že cesta by musela být vedena po několika soukromých pozemcích, která jsou zemědělský obhospodařována.

Jako schůdnější varianta se jeví po náhledu do katastrální mapy přemostění Vinořského potoka až za „tunýlkem“ s cestou vedoucí pod železničním náspem po okraji pozemků patřících městu Brandýsu.

Přechod pro pěší přes Kralupskou ulici by bylo nutné řešit v souvislosti se současným přechodem pro pěší u skautské klubovny tak, aby byla zachována bezpečnost dětí.