O ČEM JE „MILION PRO PRAHU 22“?

 

MILION PRO PRAHU 22 je tzv. participativní rozpočet. To znamená, že občané rozhodují o tom, jak budou peníze využity.

Umožní Vzám zapojit se do rozhodování o rozvoji našeho města.

Radnice vyčlenila 1 milion z rozpočtu a teď je na Vás, abyste vymysleli a rozhodli o tom, co se za tyto peníze ve městě v následujícím roce vylepší, zrealizuje nebo změní.

Vše je velmi jednoduché!
Zašlete nám svůj nápad, my ho posoudíme z hlediska realizovatelnosti a ve veřejném hlasování se rozhodne, které z došlých návrhů budou realizované.

Následné Veřejné setkání je společné setkávání autorů s lidmi, kteří se chtějí o návrzích dozvědět více a kde také mohou všichni nejen diskutovat o přesné podobě návrhů, ale mohou se dozvědět mnohé o svém městě a o tom, jak vlastně funguje.

Jaké nápady můžete zaslat?

V participativním rozpočtu je prostor pro kreativitu a nápady obyvatel města. Může se jednat o občanské projekty vedoucí k úpravám veřejných prostor, zeleně, zřizování volnočasových prvků i o „měkké“ projekty typu vzdělávání, slavností či sousedských setkávání. Váš nápad zhodnotíme z hlediska pravidel, případně jej s vámi prodiskutujeme. Nyní je to na Vás!

Máte dotaz?

Rádi Vám se vším poradíme. Můžete zavolat či napsat naší koordinátorce. 

Líbí se Vám participace?

Inspirujte se v jiných obcích.

Harmonogram MILON PRO PRAHU 22

4. září 2019

Rada MČ schválila vyčlenění
1 mil. KČ na participativní rozpočet.

9. říjen 2019

Přijďte na setkání na téma participativního rozpočtu do Divadla U22.

říjen 2019

Podávejte své projekty na webu nebo osobně po domluvě s koordinátorkou.

listopad 2019

Úřad MČ začne prověřovat realizovatelnost vašich návrhů a odstraní jejich případné nedostatky.

leden 2020

Přijďte do Uhříněveského MUZEA na veřejnou diskusi k podaným návrhům.

březen 2020

Zúčastněte se on-line hlasování a vyberte ty nejlepší a nejprospěšnější projekty pro Prahu 22.

duben 2020

Úřad MČ zahájí realizaci vítězných projektů.

Participativní rozpočet v kostce

Participativní rozpočtování není ve světě žádná novinka. Používá se dnes v tisících obcí, měst, krajů, států i menších komunit po celém světě. V roce 1989 ho poprvé začali využívat v Brazílii ve městě Porto Alegre jako nástroj pro efektivní určení hlavních priorit pro rozpočet. Tento postup pro rozhodování se následně ujal jak v Jižní Americe, tak ve zbytku světa. Podporují ho významné instituce jako Spojené národy nebo Světová banka jako efektivní nástroj participace.

Participativní rozpočtování se rozšířilo i do Evropy. Využívají ho od západu na východ. Tradičně silný je ve Španělsku a Portugalsku, ale využívají ho také města v dalších evropských zemích.  Naši polští sousedé jej dokonce zavádí legislativně. U nás se tento nástroj občanské participace stává více a více populární. Mapa participativního rozpočtování ukazuje neustále se zvětšující počet zapojených měst v České republice.  

Cílem participativního rozpočtu není jen přerozdělit určité množství peněz, nejde tedy o nově pojmenovaný grantový systém. Smyslem participativního rozpočtu je vtáhnout obyvatele do dialogu o utváření místa kde žijí, ukázat lidem, jaké jsou možnosti obce i jak se mohou na tvoření města podílet a naučit radnice způsobu, jak občanům naslouchat a jak s nimi efektivně a konstruktivně komunikovat. Důležitou součástí participativního rozpočtu jsou veřejná setkání a debaty o návrzích, na nichž mohou vzniknout nové mezisousedské vztahy i příjemná konstruktivní atmosféra v obci.

Podoba procesu a výše částky rozdělované v participativním rozpočtu se liší město od města. Neplatí ale, že by participativní rozpočet přinášel do rozpočtu obce nadbytečné výdaje – naopak. Ve dnes již legendárním brazilském Porto Alegre se participativní rozpočtování prosadilo právě ve chvíli, kdy se město ocitlo na pokraji krachu, a radnice oslovila občany, aby rozhodli o tom, co pokládají za nezbytné výdaje. V jihoamerických městech se nyní takto rozhoduje i o základních městských službách, a proto se často jedná i o desítky procent z celkového rozpočtu. Tomu pak odpovídá i struktura rozhodování – diskuze o navrhovaných projektech se rozvíjí v řadě tematických či oblastně zaměřených pracovních skupin, kterých se účastní velké množství obyvatel.

V Evropě je situace jiná. Rozhodování o strategických investicích do infrastruktury jsou stále na vedení měst a v participativním rozpočtu dávají prostor spíše kreativitě a nápadům obyvatel. Často jde o občanské projekty vedoucí k úpravám veřejných prostor a zeleně, ale i o „měkké“ projekty typu vzdělávání, slavností či sousedských setkávání.