O čem je SPOLU v Milevsku?
Projekt SPOLU Vám umožní zapojit se do rozhodování o rozvoji našeho města Milevska. Radnice vyčlenila 500.000,- Kč z rozpočtu a teď je na Vás, abyste vymysleli a rozhodli o tom, co se za tyto peníze ve městě v následujícím roce vylepší, zrealizuje nebo změní.
Vše je velmi jednoduché! Zašlete nám svůj nápad (odkaz na formulář), my ho posoudíme z hlediska realizovatelnosti (odkaz na pravidla) a ve veřejném hlasování se rozhodne, které z došlých návrhů budou realizované.
V průběhu celého ročníku SPOLU v Milevsku se můžete setkávat se zastupiteli města na veřejných setkáních. Tam můžete o všech návrzích, ale také mnohém dalším diskutovat, dozvědět mnohé o svém městě, názorech dalších spoluobčanů, ale také politiků a úředníků, kteří Vám s dotvářením Vašich návrhů budou nápomocni.
Harmonogram
Radnice uvolní část rozpočtu
Lidé přijdou s návrhy a v termínu je podají
(únor - březen)
Realizovatelnost návrhů prověří úředníci
(duben - květen)
Návrhy prodiskutují občané mezi sebou
(červen)
O návrzích proběhne hlasování
(červen - červenec)
Radnice zajistí realizaci vybraných návrhů
Participativní rozpočet v kostce
Participativní rozpočtování není ve světě žádná novinka, od roku 1989 se užívá v Brazílii a během posledních patnácti let se rozšířilo i do Evropy. Funguje již v 1 500 světových městech, z toho asi stovku participativně rozpočtujících obcí najdeme u našich polských sousedů. U nás se tento nástroj občanské participace stává více a více populární a momentálně ho najděte ve více než padesáti českých městech. Přehled neustále se zvětšujícího počtu zapojených měst můžete najít na stránce participativního rozpočtu.
Cílem participativního rozpočtu není jen přerozdělit určité množství peněz, nejde tedy o nově pojmenovaný grantový systém. Smyslem participativního rozpočtu je vtáhnout obyvatele do dialogu o utváření místa, kde žijí, ukázat lidem, jaké jsou možnosti obce i jak se mohou na tvoření města podílet, ale naučit radnice způsobu, jak občanům naslouchat a jak s nimi efektivně a konstruktivně komunikovat. Důležitou součástí participativního rozpočtu jsou veřejná setkání a debaty o návrzích, na nichž mohou vzniknout nové mezisousedské vztahy i příjemná konstruktivní atmosféra v obci.
Podoba procesu a výše částky rozdělované v participativním rozpočtu se liší město od města. Neplatí ale, že by participativní rozpočet přinášel do rozpočtu obce nadbytečné výdaje – naopak. Ve dnes již legendárním brazilském Porto Alegre se participativní rozpočtování prosadilo právě ve chvíli, kdy se město ocitlo na pokraji krachu, a radnice oslovila občany, aby rozhodli o tom, co pokládají za nezbytné výdaje. V jihoamerických městech se nyní takto rozhoduje i o základních městských službách, a proto se často jedná i o desítky procent z celkového rozpočtu. Tomu pak odpovídá i struktura rozhodování – diskuze o navrhovaných projektech se rozvíjí v řadě tematických či oblastně zaměřených pracovních skupin, kterých se účastní velké množství obyvatel.
V Evropě je situace jiná. Rozhodování o strategických investicích do infrastruktury jsou stále na vedení měst a v participativním rozpočtu dávají prostor spíše kreativitě a nápadům obyvatel. Často jde o občanské projekty vedoucí k úpravám veřejných prostor a zeleně, ale i o „měkké“ projekty typu vzdělávání, slavností či sousedských setkávání.