RADNICE UVOLNÍ ČÁST ROZPOČTU

1. 11. – 30. 11. 2019

LIDÉ PŘIJDOU S NÁPADY, CO JE TŘEBA ZLEPŠIT

1. 12. 2019 – 28. 2. 2020

JEHO REALIZOVATELNOST PROVĚŘÍ ÚŘEDNÍCI A NÁPAD ZPRACUJÍ DO PODOBY PROJEKTU

 

OBČANÉ BUDOU O NÁVRZÍCH HLASOVAT

 

RADNICE ZAJISTÍ REALIZACI VYBRANÝCH NÁVRHŮ

O ČEM JE TVOŘÍME LIBEREC?

Tvoříme Liberec Vám umožní\ zapojit se do rozhodování o rozvoji Liberce. Radnice  vyčlenila 5 miliónů z rozpočtu a teď je na Vás, abyste vymysleli a rozhodli o tom, co se za tyto peníze ve městě v následujících dvou letech vylepší, zrealizuje nebo změní.

Vše je velmi jednoduché! Zašlete nám svůj nápad, my ho posoudíme z hlediska realizovatelnosti, pomůžeme vám projekt dopracovat a ve veřejném hlasování se rozhodne, které z došlých návrhů budou realizované.

Zastupitelstvo města schválilo na svém zasedání pravidla a harmonogram participativního rozpočtu.

 

 

JAKÉ PROJEKTY LZE PODPOŘIT

  • Realizace návrhu musí být v kompetenci města tedy hlavně na městských pozemcích.
  • Návrh musí mít přínos pro občany a musí být občanům k dispozici. 
  • Návrh musí jít realizovat během 2 let od výběru v závěrečném hlasování.
  • Návrh nebude generovat roční provozní náklady přesahující 20 % jeho pořizovací ceny.
  • Návrh musí být udržitelný po dobu 5 let. 
  • Nelze podpořit jednorázové kulturní či společenské akce. 

 

 

KDO MŮŽE BÝT NAVRHOVATEL

Osoba bez omezení věku s trvalým bydlištěm na území města Liberce.
Každý navrhovatel potřebuje dva garanty projektu, kterými je osoba starší 18 let bydlící na území Liberce. Garant zatupuje navrhovatele v případě jeho nepřítomnosti.

 

 

KDO BUDE HLASOVAT O VÝBĚRU PROJEKTU

Hlasovat budou obyvatelé města starší 15 let pouze elektronicky přes webový formulář a jejich totožnost bude ověřena pomocí SMS zprávy.

 

 

CO BY MĚL NÁVRH OBSAHOVAT

  • Popis výchozí situace, na kterou autoři reagují včetně přesné specifikace místa a ilustrativní fotografie
  • Ověření, zda pozemek je ve vlastnictví statutárního města Liberec.
    Použijte aplikaci Marushka, kde vlevo dole zapnete volbu KN a označíte na mapě pozemek. Ve vyskakovacím okně (musí být v prohlížeči povoleno) se ukáží údaje o pozemku vč. vlastnictví.
  • Popis navrhovaného řešení (účel, cíl, jednoduchý zákres, apod.)
  • Odhadované náklady na realizaci návrhu (včetně informací o nákladech na údržbu)
  • Kontakty na autora návrhu tzn., adresa bydliště, telefon, e-mail (je-li)
  • Jméno a kontakty na Garanty návrhu

 

 

PARTICIPATIVNÍ ROZPOČET V KOSTCE

Participativní rozpočtování není ve světě žádná novinka. Používá se dnes v tisících obcí, měst, krajů, států i menších komunit po celém světě. V roce 1989 ho poprvé začali využívat v Brazílii ve městě Porto Alegre jako nástroj pro efektivní určení hlavních priorit pro rozpočet Tento postup pro rozhodování se následně ujal jak v jižní Americe, tak ve zbytku světa. Podporují ho významné instituce jako Spojené národy nebo Světová banka jako efektivní nástroj participace. 

Participativní rozpočtování se rozšířilo i do Evropy. Využívají ho od západu na východ. Tradičně silný je ve Španělsku a Portugalsku, ale využívají ho také města v dalších evropských zemích.  Naši polští sousedé jej dokonce zavádí legislativně. U nás se tento nástroj občanské participace stává více a více populární. Mapa participativního rozpočtování ukazuje neustále se zvětšujícího počtu zapojených měst v České republice.  

Cílem participativního rozpočtu není jen přerozdělit určité množství peněz, nejde tedy o nově pojmenovaný grantový systém. Smyslem participativního rozpočtu je vtáhnout obyvatele do dialogu o utváření místa, kde žijí, ukázat lidem, jaké jsou možnosti obce i jak se mohou na tvoření města podílet, ale naučit radnice způsobu, jak občanům naslouchat a jak s nimi efektivně a konstruktivně komunikovat. Důležitou součástí participativního rozpočtu jsou veřejná setkání a debaty o návrzích, na nichž mohou vzniknout nové mezisousedské vztahy i příjemná konstruktivní atmosféra v obci.

Podoba procesu a výše částky rozdělované v participativním rozpočtu se liší město od města. Neplatí ale, že by participativní rozpočet přinášel do rozpočtu obce nadbytečné výdaje – naopak. Ve dnes již legendárním brazilském Porto Alegre se participativní rozpočtování prosadilo právě ve chvíli, kdy se město ocitlo na pokraji krachu, a radnice oslovila občany, aby rozhodli o tom, co pokládají za nezbytné výdaje. V jihoamerických městech se nyní takto rozhoduje i o základních městských službách, a proto se často jedná i o desítky procent z celkového rozpočtu. Tomu pak odpovídá i struktura rozhodování – diskuze o navrhovaných projektech se rozvíjí v řadě tematických či oblastně zaměřených pracovních skupin, kterých se účastní velké množství obyvatel.

V Evropě je situace jiná. Rozhodování o strategických investicích do infrastruktury jsou stále na vedení měst a v participativním rozpočtu dávají prostor spíše kreativitě a nápadům obyvatel. Často jde o občanské projekty vedoucí k úpravám veřejných prostor a zeleně, ale i o „měkké“ projekty typu vzdělávání, slavností či sousedských setkávání.