Participativní rozpočtování zapouští v České republice kořeny. Je otázkou, zda nejsou příliš mělké a tato demokratická inovace nezajde na úbytě či se případně nestane pouze chřadnoucí ozdobou v klopě některých politiků. Agora CE o.p.s. a Alternativa zdola o.s., dvě čelní neziskové organizace prosazující participativní rozpočtování vydaly proto společnou výzvu k větší podpoře participativních rozpočtů v ČR, kterou představili 17. května v Praze na konferenci Občan a radnice – konflikt nebo partnerství.
V současnosti využívají participativní rozpočtování jako nástroj přímého zapojení obyvatel do rozhodování již tři desítky obcí. „Z dvou na třicet za dva roky je slušný výsledek“, říká Vojtěch Černý z neziskové organizace Agora „na druhou stranu ve srovnání se zahraničím jsme stále na začátku a chce to přidat“, dodává jako důvod, proč se Agora ve spolupráci s další neziskovou organizací Alternativa zdola, rozhodli vydat výzvu českým politikům působícím na obecní úrovni.
Například v Polsku je již několik set obcí, které participativní rozpočet využívají. Peníze, o kterých pak občané přímo rozhodují, jsou řádově vyšší, než v naprosté většině českých měst. Největší participativní rozpočty v ČR nedosahují ani jednoho procenta z celkových výdajů radnic. Nejde však jen o peníze. Ve výzvě, kterou obě organizace adresují obcím v ČR, se mluví obecně o kapacitách, které je pro participativní rozpočtování vyčlenit. „Rozdělování peněz je vlastně druhotné. Důležité je, aby se radnice naučili naslouchat občanům a občané aby si zvykli se svými radnicemi mluvit nejenom v momentech, kdy je něco pálí“. Konkrétně výzva mluví o tom, že je třeba participativnímu rozpočtování věnovat více času úředníků právě pro diskuzi s občany nad jejich nápady či návrhy, ale také více pracovníků, kteří rozumí komunikaci s veřejností.
Největší hrozbou pro tento způsob zapojení občanů do rozhodování je pak to, že se zůstane v podobě, jak ji města využívají dnes. „Lidé by měli mít podstatnější vliv také na velké investice či rozdělování financí mezi jednotlivými rozpočtovými kapitolami“ je přesvědčen Karel Růžička z Alternativy zdola. Ta ukazuje na svém webu příklady z měst, kde se pomocí participativního rozpočtování rozhoduje o desítkách procent celého rozpočtu. Lidé v rámci diskuzí, připomínek či výzkumů dávají radnici zpětnou vazbu k jejím finančním prioritám a zároveň tak mají větší přehled o tom, jak jsou peníze města vynakládána. „Zatím to u nás funguje spíše tak, že radnice participativním rozpočtem lidi lákají, aby se více zapojili do společenského života než, že by se o něčem reálně rozhodovalo“, dodává předseda Alternativy.
