V roce 2017 by tak měl opět být vytvořen v Česku rekordní počet participativních rozpočtů. Zatím jej mají v plánu vytvořit v 18 českých obcích. Celkový objem všech těchto participativních rozpočtů je téměř 50 miliónů Kč a měl by zasáhnout více než 1 milion obyvatel. Vlastně to stále není příliš vysoké číslo, zejména pokud jej srovnáme se zahraničím. Například sedmisettisícové polské město Lodž plánuje vydat na své participativní rozpočtování v přepočtu zhruba 240 mil Kč! I tak tedy máme co dohánět. V přepočtu na obyvatele se tomuto rozpočtu blíží pouze české město Říčany.
Podívejme se blíže, co nám říká o roku 2016 statistika z hlediska aktivity a účasti obyvatel. Pokud přepočítáme počet zúčastněných v závěrečném výběru projektů na počet obyvatel obce, dopadly nejlépe projekty zapojené do pilotního testování participativních rozpočtů realizované v rámci projektu Agory CE. Konkrétně městská část Praha – Zbraslav s 6,82% (absolutně to bylo 678 hlasujících). Druhou byla městská část Praha 10 s 4,62%. Třetí byl městský obvod Ostrava-jih s 3,64%. Posledním městem, které se dostalo na tří procentní hranici, byla městská část Praha 3. O aktivitě obyvatel svědčí také množství návrhů, které občané chtějí z participativního rozpočtu realizovat. V tomto ohledu dopadlo nejlépe město Semily následováno Zbraslaví, Ostravou-jih a Prahou 10.
Jak si na tom stojí participativní rozpočty z hlediska podílu na celkových výdajích obce v daném roce? Uvádíme první a poslední tři na pomyslném žebříčku. Dodejme, že se kromě Litoměřic jedná o participativní rozpočty, které se teprve rozbíhají a jejich realizace je plánována na rok 2017.
Před rokem 2016 byly zkušenosti s participativním rozpočtem pouze na Praze 7 a v Semilech. Rok 2016 proto znamená opravdový zlom. Došlo k zásadnímu navýšení investovaných financí a zejména k zvyšování aktivity občanů, z částky dvou milionů vyčleněné na participativní rozpočty na šestnáct a z aktivní účasti několika desítek občanů na tisíce.
Z hlediska metodického postupu nás na jednu stranu těší, že model využitý při pilotním testování v Praze 10, Zbraslavi či v Ostravě se do značné míry ujímá i jinde. Ukazuje se, že je pro občany srozumitelný a jsou do něj ochotni investovat svůj čas. Do určité míry odlišný postup volí města, která svůj participativní rozpočet kombinují s postupy Zdravého města. Ve srovnání s postupem pilotovaným v Praze a Ostravě jsou však tyto rozpočty nejmenší ze všech, jak co se týče vynakládaných financí, tak množství lidí, kteří se do sestavení participativního rozpočtu zapojují. Potenciál místní Agendy 21 tak zatím zůstává pro participativní rozpočtování nevyužit.
