CO JE TO „PARTICIPATIVNÍ ROZPOČET“?

Participativní rozpočet umožňuje, aby se občané zapojili do rozhodování o rozvoji své obce.

Radnice vymezí část peněz z ročního rozpočtu, obyvatelé pak podávají návrhy, co by se za tyto peníze mělo ve městě v následujícím roce vylepšit. Při tvorbě těchto návrhů se obyvatelé za asistence města setkávají na lokálních, či tematických veřejných diskusích a sousedských setkáních. Na nich diskutují o tom, co chtějí ve své obci změnit a jak.  Společné návrhy pak předkládají radnici k  posouzení z hlediska realizovatelnosti.
Vyvrcholením je všelidové hlasování o tom, které  návrhy obyvatel má obec realizovat.

Ve světě participativní rozpočet funguje

Participativní rozpočtování není ve světě žádná novinka, od roku 1989 se užívá v Brazílii a během posledních patnácti let se rozšířilo i do Evropy. Funguje již v 1 500 světových městech, z toho asi stovku participativně rozpočtujících obcí najdeme u našich polských sousedů (např. Varšava, Lodž).

 
Nejde o granty

Cílem participativního rozpočtu není jen přerozdělit určité množství peněz, nejde tedy o nově pojmenovaný grantový systém. Smyslem participativního rozpočtu je vtáhnout obyvatele do dialogu o utváření místa, kde žijí, ukázat lidem, jaké jsou možnosti obce i jak se mohou na tvoření města podílet, ale naučit radnice způsobu, jak občanům naslouchat a jak s nimi efektivně a konstruktivně komunikovat. Důležitou součástí participativního rozpočtu jsou veřejná setkání a debaty o návrzích, na nichž mohou vzniknout nové mezisousedské vztahy i příjemná konstruktivní atmosféra v obci.

Kolik to bude peněz?


Podoba procesu a výše částky rozdělované v participativním rozpočtu se liší město od města. Neplatí ale, že by participativní rozpočet přinášel do rozpočtu obce nadbytečné výdaje – naopak. Ve dnes již legendárním brazilském Porto Alegre se participativní rozpočtování prosadilo právě ve chvíli, kdy se město ocitlo na pokraji krachu, a radnice oslovila občany, aby rozhodli o tom, co pokládají za nezbytné výdaje. V jihoamerických městech se nyní takto rozhoduje i o základních městských službách, a proto se často jedná i o desítky procent z celkového rozpočtu. Tomu pak odpovídá i struktura rozhodování – diskuze o navrhovaných projektech se rozvíjí v řadě tematických či oblastně zaměřených pracovních skupin, kterých se účastní velké množství obyvatel.

V Evropě je situace jiná. Rozhodování o strategických investicích do infrastruktury jsou stále na vedení měst a v participativním rozpočtu dávají prostor spíše kreativitě a nápadům obyvatel. Často jde o občanské projekty vedoucí k úpravám veřejných prostor a zeleně, ale i o „měkké“ projekty typu vzdělávání, slavností či sousedských setkávání.

ŘÍJEN

MAGISTRÁT VYČLENIL 5 MIL KČ PRO TVOŘÍME DĚČÍN

LISTOPAD - LEDEN

OBČANÉ NAVRHNOU, CO BY CHTĚLI V DĚČÍNE VYTVOŘIT

LEDEN - BŘEZEN

MAGISTRÁT PROVĚŘÍ  REALIZOVATELNOST PODANÝCH NÁVRHŮ

BŘEZEN

NÁVRHY SPOLEČNĚ PRODISKUTUJEME

DUBEN

OBČANÉ PŘÍMO VYBEROU NÁVRHY K REALIZACI

OD KVĚTNA DÁL

MAGISTRÁT SE POSTARÁ O JEJICH REALIZACI