facebook_icon_small

Nejčastější obavy

Dlouhodobě spolupracujeme v zapojování veřejnosti do rozhodování českých radnic s místními obyvateli, politiky i úředníky. Víme tedy, že všichni mohou mít ze zavádění novinek do fungování obce obavy, a proto jsme na základě práce s účastníky workshopu participativního rozpočtování (konference Dobrá radnice 2015) sestavili seznam nejčastějších pádných námitek a obav ohledně zavádění participativního rozpočtování, na které zde odpovídáme.

 

Taková novota nemůže fungovat.

Participativní rozpočet sklízí ve světě úspěchy už dlouho. Od roku 1989 se užívá v Jižní Americe a během posledních patnácti let se rozšířil i do Evropy – funguje ve 1 500 světových městech, z toho asi stovku participativně rozpočtujících obcí najdeme třeba i u našich polských sousedů (např. Varšava, Lodž). Participativní rozpočtování vyžaduje pečlivou přípravu ze strany radnic, pak ale může přinést příjemnou změnu společenské atmosféry i do českých obcí!

 

Nemá cenu předkládat projekty, politici si to stejně zařídí podle svého.

Pravidla participativního rozpočtu jsou jasná – radnice vymezí peníze, občané mohou navrhnout projekty, o kterých mohou debatovat na sousedských setkáních a o kterých později sami občané hlasují. Radnice v průběhu pouze kontroluje realizovatelnost návrhů (např. zda se jedná o obecní pozemky) a úkolem úředníků je případně pomoci navrhovatelům, aby návrh upravili do podoby, kterou obec bude moci zrealizovat.

Rozhodování mezi jednotlivými návrhy je ale plně v rukou občanů.

 

Lidé nejsou odborníci, neumí správně rozhodovat o rozdělení veřejných peněz.

Participativní rozpočet nevyžaduje ekonomické ani jiné specializované vzdělání, zabývá se především tím, jak vylepšit obec (ať už její vzhled, či třeba události, které se tu ne/konají). Takže je to naopak – místní obyvatelé jsou přeci těmi nejfundovanějšími odborníky na problémy, které se týkají místa jejich bydliště, a sami nejlépe vědí, co jim v daném místě schází.

 

Co když někdo participativní rozpočtování zneužije nebo zmanipuluje?

Dobře nastavený participativní rozpočet probíhá zcela transparentně a veškeré rozhodování je v rukou obyvatel obce. Průběh projektu sleduje participační skupina, složená jak ze zástupců radnic, tak z důležitých osob místního života, a všechny návrhy jsou veřejně přístupné na webu i v papírové podobě.

Lidé si mohou kdykoli zkontrolovat, co, kdy a jak probíhá.

 

Organizace participativního rozpočtu bude moc drahá a časově náročná.

Neplatí, že by participativní rozpočet přinášel do rozpočtu obce značné nadbytečné výdaje. (Např. v brazilském Porto Alegre se participativní rozpočtování prosadilo právě ve chvíli, kdy se město ocitlo na pokraji krachu, a radnice umožnila lidem, aby hlasovali o tom, co pokládají za nezbytné výdaje.)

Peníze vyčleněné z obecního rozpočtu ani v ČR nepůjdou na zbytečnosti, ale naopak na projekty, které místní obyvatelé pokládají za nejpotřebnější. Výlohy spojené se sběrem podnětů a hlasováním by měly převážit přínosy – vytvoření příjemně konstruktivní společenské atmosféry v obci i to, že se budou financovat skutečně právě ty věci, které budou naplňovat přání a potřeby místních obyvatel.

 

Občané nebudou konstruktivní, umí jenom nadávat!

Pokud lidé nemohou určitý stav změnit, nezbývá jim nic jiného, než stěžovat si. Právě participativní rozpočet jim ale dává možnost věci měnit.

„Lidé mají chuť a zájem stát se spolurozhodovateli v mnoho otázkách veřejného života, ale druhou stranu příliš nevěří, že by jejich angažmá na veřejném životě přineslo pozitivní změnu. Výsledkem těchto protichůdných nálad pak může být i relativně malá skutečná účast na veřejných záležitostech.“

(Interpretace dat CVVM 2013, Mička a kol., Analýza participace v ČR)

Právě proto je třeba dát občanům možnost zapojit se efektivně do rozhodování o místě, kde žijí. Pokud lidé dostanou snadnou příležitost být věcní, rádi se jí chopí.

 

Obecné blaho lidi nezajímá, budou si hrát „jen na vlastním písečku“.

Veřejná setkání uskutečněná v procesu participativního rozpočtování mohou stmelit jinak vzdálené skupiny obyvatel, kteří třeba právě během sousedských diskuzí poprvé získají vhled do potřeb a života jiných lidí z téže obce. Důležitou součástí participativního rozpočtu je právě i utváření lepších vztahů v obci. Pokud navíc lidé poznají potřeby ostatních, naučí se sami vybírat, co jsou při omezených zdrojích obce skutečné priority.

obavy