Do voleb zbývají poslední týdny. Podívejme se proto na mapu participativních rozpočtů a také na to, jak si na tom jednotlivá města s participativním rozpočtem stojí. Předně na této mapě můžeme najít 35 obcí nejrůznějších velikostí, které participativní rozpočet zavedli. Pokusů je zavést bylo ještě více. „Pomohli jsme v posledních třech letech zavést participativní rozpočet 11 různým obcím. V dalších jsme pracovali, ale participativní rozpočet v nich zaveden nakonec z různých důvodů nebyl“ komentuje to náš koordinátor Vojtěch Černý. Nová zastupitelstva budou mít možnost tento nástroj zapojení veřejnosti zavést.
Pokud se podíváme na výsledky posledních tří let , je na nich vidět, že v participativním rozpočtování jsou nejlepší malé obce jako Mnichovice, Říčany, Dobřejovice nebo malé městské části jako Praha Slivenec, Praha Kolovraty nebo ostravský Městský obvod Mariánské hory a Hulváky. Paradoxně tento nástroj, který je vhodný spíše pro velká města, opanovaly tyto malé obce. Vítězí jak v tom, kolik byli politici ochotni do participativního rozpočtu vložit financí, tak v tom, s jakou vervou se do rozpočtování zapojili sami občané.

Jedním ze zásadních témat při přípravě rozpočtu bývá to, „kolik lidí vlastně o těch penězích rozhodne“, proto měříme účast v hlasování. Pokud se podíváme na jeho výsledky za poslední roky pak nejvyšší účast zatím dosáhla Praha-Zbraslav s 21% účastí (měřeno jako podíl na celkovém počtu voličů) resp. 15% z celkové populace. Srovnáme-li první ročníky pak prvenství stále drží středočeské Mnichovice a za nimi jsou další malé středočeské obce.

Kdo z občanů stojí na počátku tohoto rozhodování jsou autoři jednotlivých návrhů. Počet zaslaných návrhů je pro nás ukazatelem aktivity občanů. Vyžaduje totiž od občana daleko více energie, než jen několik kliknutí při hlasování. Bereme potaz všechny podané návrhy byť jich do hlasování vstupuje jen třetina až polovina. I ty nerealizovatelné totiž ukazují na ochotu a potřebu občanů měnit věci kolem sebe. I v tomto ohledu opět vítězí malé středočeské obce.

Nicméně abychom mohli vůbec nějakou aktivitu občanů měřit je třeba souhlasného rozhodnutí politiků participativní rozpočet v obci realizovat. A jak velká je jejich ochota ukazuje na tom, kolik financí do participativního rozpočtu pošlou. Měříme to dvěma způsoby. Jednak podílem participativního rozpočtu na celkových výdajích obce a potom také na tom kolik investují do jednoho svého občana.

Jak se změní mapa participativních rozpočtů v ČR. A jaké vlastně budou? O tom rozhodnou za pár týdnu voliči. Tak si přejme vysokou účast!

další grafy naleznete na stránce

Dejte o participativním rozpočtu vědět světu!

Facebook
Facebook